Skvělé, v pátek mám tři besedy za sebou v Mladé Boleslavi, dnes je středa a já mám pořád plnou hlavu rýmy. No, ještě že dělám wim hofovo dýchání, to do té doby rozdýchám.
Cože? Vy ještě neznáte Wim Hofa? Toho sněžného muže, který se klidně vydá na vrchol Mount Everestu a Kilimandžára jen v šortkách. Pardon, a ještě v ponožkách. Nosem nebo pusou, prostě to do sebe dostaň, říká Wim Hof a tak se zhluboka třicetkrát nadechuji rýma nerýma. Pak zadržím dech, co to jde nejdéle a znovu třicetkrát. Je potřeba prodýchat tři až čtyři kolečka.
Holanďanovi Wim Hofovi se důvěrně přezdívá Ledový muž a to jistě právem, protože v pohodě dokáže ve slipech sedět několik hodin na sněhu a neklepat se u toho zimou. Je mu padesát osm let a vypadá výborně. Tvrdí, že každý člověk dokáže za pomocí speciálních dýchacích technik a kontrolovaného otužování vědomě ovlivnit autonomní nervový systém, což je zvláštní, protože se jmenuje autonomní právě proto, že se nedá vědomě ovládat. Wim Hof nás ale přesvědčuje o tom, že můžeme kontrolovat mnohé procesy ve svém těle. Nemělo by to pro nás být až tak překvapivé, když už desítky let čas od času čteme články o tom, jak tibetští mnichové v zimě a sněhu uměli sušit na svém nahém těle mokrá prostěradla.
Když Wim Hofovi v roce 1994 tragicky zemřela manželka trpící depresemi a zůstal sám se čtyřmi dětmi, propadal se do depresí i on, ta ztráta byla velmi těžká. Musel se však starat o početnou rodinu a to jej odvádělo od chmurných myšlenek. Aby nalezl alespoň trochu vnitřního klidu praktikoval jógu a studoval různé filosofické směry, ale nic z toho ho neuspokojilo docela.
Wim Hof měl již od dětství blízký vztah k otužování, a tak když jednou večer seděl na lavičce v parku a pozoroval lehce zamrzlou hladinu blízkého jezírka, napadlo ho se svléknout a ponořit se do mrazivé vody. První reakce byla jasná: tělo dostalo šok, snažil se popadnout dech a vydržet bolest podobnou tisíci jehel zabodávajících se do jeho kůže.
Wim bolesti nepodlehl a po chvíli zjistil, že šok způsobil zádrž dechu, začal velmi soustředěně a hluboce dýchat a co se nestalo? Bolest se rozpustila a pocit nesnesitelného chladu ustoupil. Dokonce nastalo něco, co se mu nedařilo meditací ani cvičením – jeho mysl se vyprázdnila, jeho tělo se uklidnilo a když z vody vylezl, cítil se klidný a relaxovaný. Nedalo mu to, a tak celý proces zopakoval druhý den. Výsledek byl naprosto stejný.
S postupem času a znalostmi Tummo jógy, což je to tibetské vysoušení prostěradel, sestavil metodu, která dnes nese jeho jméno. Svoji metodu zpopularizovat díky svým výšlapům na vrcholy hor a nakládáním se do kádí s ledem. Postupně se na něj vrhlo několik univerzit a výzkumných pracovišt, aby ho podrobili různým testům a museli konstatovat, že Wim je schopný vydržet chlad, protože umí změnit fyziologii svého těla. Umí aktivovat schopnosti, které jsou u každého z nás nevyužité. Jeho teplota postupně poklesla o deset stupňů na úroveň, která je pro průměrného člověka neslučitelná se životem. Každopádně Wim byl schopen opět zvýšit svou tělesnou teplotu o šest stupňů pouze za pomoci meditačních technik. Tento výkon je v medicíně doposud považován za nemožný.
A například Duluthská měření zjistila, že Wim Hofovo tělo reaguje na ledový chlad zcela jinak, než by mělo, a že dokáže nevídané výkony: "V jeden moment klesla Hofova teplota na 32,3 stupňů Celsia. Podle lékařských zkušeností by se dala zvýšit jen externím zdrojem tepla, Hofův organismus však dokázal sám o sobě teplotu zvýšit na 34,4 stupně."
Na všechno si přišel sám, neměl žádného gurua, takže je pravděpodobně reinkarnací nějakého toho tibetského mnicha.
Jak se to tedy přesně provádí? Lehnete si na záda, nebo můžete i v sedě v meditační pozici, a nadechujete se z plných plic od břicha až po klíční kost. Většina lidí je zvyklá dýchat velmi povrchně, ujistěte se, že se vám nadzdvihne břicho a pak následuje hrudník. Vydechněte, dech nezadržujte ani při nádechu ani při výdechu. Dýchejte jak dobře promazaný stroj třicetkrát, nebo si klidně přidejte i pár nádechů navíc. Měli byste ucítit lehké mravenčení a může se vám i trochu motat hlava. To je znamení, že se váš organismus nádherně překysličil. Teď šlape jako hodinky, má v sobě adrenalin, jako kdybyste uběhli dva kilometry.
Po posledním nádechu vydechněte do pohodlného výdechu, kdy máte břicho tak akorát, ani ne vcucnuté, ale ani nezadržujete nádech. Zadržte dech jak to jde nejdéle. Wim Hof doporučuje si čas stopovat na hodinkách, ale já to nedělám. Ten hlavní důvod je, že by se člověk neměl snažit o nějaké délkové rekordy v zadržování dechu, ale spíše by měl zůstat v pozornosti ke svému tělu, co mu dělá dobře a co už je opravdu na sílu. Tělo si umí samo říci. Minimum je minuta a půl, což není problém dodržet, v tomto čase se nastartuje další proces. Organismus spustí alarm. Je v ohrožení, přísun kyslíku se zastavil! Odteď se v těle vylučují látky, které léčí třeba záněty. Poplachová reakce vyplaví do těla adrenalin a kortizol, poplachová reakce stimuluje hypotalamus. To se projeví jako „návaly tepla“ směřující do hlavy, potřeba nádechu začíná být nepříjemná, až bolestivá.
Čím více zadržíme dech, tím více prohloubíme tento proces. A to nejen léčivý, ale pročistí se vám i myšlenky a dýchání se stane hlubokou osvěžující meditací. Ve fázi zádrže dechu si můžete představovat, že posíláte léčivou energii na určité místo v těle, kde vás něco trápí, jako třeba mě ucpaný nos. Pocítíte, jak se do toho místa hrne krev, mravenčení se soustředí tam a tělo se uzdravuje.
Trochu jsem se porozhlédl i po internetu a pozitivně mě překvapilo, že díky wim hofově metodě dýchání a otužování někteří lidé přestali kouřit a dokonci i pít alkohol. Jen díky tomuto cvičení si začali více vážit svého dechu a celého těla. Úžasné.
Důležitá věc, pozor! Zádrží dechu to nekončí. Naštěstí není možné se udusit. Sebezáchovný reflex nám to nedovolí. V jednu chvíli ucítíte, jak vám poskočí bránice. To je signál, že se máte nadechnout. Udělejte to a zadržte dech v plném nádechu na patnáct vteřin. Můžete pokračovat s vizualizací. Pak vydechněte a pokračujte celý cyklus znovu od začátku. Třicetkrát hluboké dýchání, zádrž dechu, nádech a zádrž na patnáct vteřin. Opakujte třikrát nebo čtyřikrát. Jeden extra tip pro fázi zádrže dechu na patnáct vteřin - po hlubokém nadechnutí mírným ohnutím hlavy uzavřete svůj krk a vzduch tlačte proti uzavřenému hrdlu, tento tlak stimuluje nervus vagus - bloudivý nerv, který je spojen s parasympatickým stavem autonomního nervového systému. To tělo velmi uvolní, sníží srdeční frekvenci, distribuuje krev rovnoměrně mezi končetinami a trupem. Mimochodem, něco podobného dělají i jogíni a říkají tomu krční zámek (Jalandhara Bandha).
Jednoduché? Já myslím, že geniálně jednoduché. Ještě odpověď na otázku, kdy je nejlepší cvičit a jak často. Dýchání se provádí nalačno, nejlepší čas je tedy hned po probuzení a nakopne vás to lépe než kafe. Druhá možnost je kdykoliv během dne, před jakoukoliv fyzickou aktivitou, třeba, když si jdete zaběhat. Velmi to pomáhá zvyšovat výkon a odolnost organismu. Cvičím pravidelně každý den a dýchání můžete provádět i několikrát denně, pokud je vám to příjemné.
Součástí tréninku sněžného muže je ale ještě cvičení a otužování. Jak už jsem zmínil, Wim Hof vycházel z Tummo jógy tibetských mnichů. Buddhisté vědí, že realita, ve které žijeme, není konečná. Existuje jiná realita, do které můžeme proniknout, a která není ovlivněna našimi emocemi, naším každodenním světem. Buddhisté věří, že tohoto stavu mysli se může dosáhnout konáním dobra pro druhé a pomocí meditace. Teplo, které vytvářejí v průběhu procesu je jen vedlejším produktem meditace Tummo.
Dotýkáme se tady otázky, jaký je vůbec lidský potenciál a jaké jsou možnosti těla. Účinky dýchání se dají ještě mnohem více zesílit a prohloubit, když si po wim hofově dýchání zacvičíme a když se otužujeme. Při cvičení i otužování nám krev ještě více začne proudit v těle a všechny léčivé účinky se násobí. Zvyšuje se také celková kondice těla. Otužování posiluje kardiovaskulární systém a imunitní systém. Při vystavení se chladu dochází k vyplavování hormonů jako je norepinefrin a noradrenalin. Výzkumy prokázaly, že lidé praktikující nějaký druh otužování mají větší počet bílých krvinek.
Když si pustíte na tělo studenou sprchu, nebo se ponoříte do ledové vody, všimněte si jak se změní vaše dýchání. Většina lidí zamrzne nebo rychle, krátce a povrchně dýchá. A vzpomeňte si v té chvíli na Wim Hofa. Co udělal? Vědomě se rozdýchal a pomalými ale hlubokými nádechy a výdechy vrátil tělu rovnováhu.
Správné otužování se provádí tak, že si nejprve dáte teplou, příjemnou sprchu a důkladně prohřejete celé tělo, potom si pustíte vlažnou, začnete od nohou a rukou a přejdete k trupu. Postupně teplotu vody snižujete. Mně trvalo jen pár dní, než jsem po prohřátí otočil kohoutek na doraz a bez problémů se sprchoval úplně studenou vodou. Ba co víc, bylo mi to příjemné. Chlad se zarazil kdesi na povrchu těla a dovnitř jsem ho nepouštěl. Zjistíte, že to nastavení je jen ve vaší hlavě.
